Dark Side of Moravia: Něžné dračice
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY, MEMORIA, DYING PASSION
Vřava je stále hlasitější, člověk už ani neslyší vlastního slova. Muži zaujali bojové postoje, rukama srůstají se svými zbraněmi a divoce sebou cukají v rytmu bitvy. Je to neuvěřitelné, ale nad vším tím rachotem se nese ženský hlas! Křehká dívka s planoucíma očima stojí v čele své armády a její výkřiky znějí něžně i krutě jako andělský zvon spravedlivé pomsty. Chlapi se nechávají strhnout, vyrážejí proti všem běsům světa a scéna se mění v brutálně nádherný koncert…
Takhle nějak si představuju znovuzrození francouzského vojska, poté co se během stoleté války objevila Johanka z Arcu. A ať je to sebestřelenější paralela, stejný obraz mi asociují metalové kapely, které vsadily na přesvědčivé frontmenky. Jako by teprve ženská vášeň dávala metalové surovosti smysl, jako by velká gesta potřebovala velké srdce (takové, jaké mívají matky).
Možná to není náhoda, že v 90. letech vznikla tzv. moravská doom-metalová scéna, na brněnské Flédě později proběhl několikadílný festival Dark Side of Moravia a nakonec se v nahrávacím studiu sešla doom-metalová formace Silent Stream of Godless Elegy spolu s moravským patriotem Tomášem Kočkem a cimbálovkou Radošov.
(Video: Silent Stream of Godless Elegy zpívají po našem, anglicky i polsky; úvodní obrázek je z http://hollyanimation.com)
„Nevím zda je to dáno náboženstvím, které bylo na Moravě vždy tolik silné a dodnes je tento fakt znatelný, nebo tím vším vínem či slivovicí, kterými je tato oblast doslova prosáknuta, ale přijde mi, že tato součást naší republiky byla a je tak trochu jiná (možná trochu víc…). Nikdo nikam nespěchá, vše je v klidu a všichni mají na všechno spousty času… Kultura se vyvíjí absolutně jinak… a tradice či lidová tvořivost zaujímají stále své místo… Přesně takováto charakteristika oblasti Moravy téměř odpovídá i popisu formace Silent Stream Of Godless Elegy. Jsou vláční, v oblibě mají staré tématické příběhy a svým způsobem jsou i romantičtí…,“
vyšlo v internetovém magazínu allmetal.cz. Představa o loudajících se pohodářích, kteří mají v jedné kapse kancionál a ve druhé flašku je dost zjednodušující, zároveň ale je fakt, že si stále více zdejších kapel uvědomuje svou regionální identitu a těží z ní. Pro zmíněnou skupinu Silent Stream of Godless Elegy bychom ostatně marně hledali trefnější adjektivum než moravská vzhledem k tomu, že její členové žijí v Ostravě, Horním Benešově, Rožnově pod Radhoštěm a Boskovicích. Na desce Relic Dances navíc spolupracovali s Tomášem Kočkem, který přizval do studia cimbálovku Radošov. Vznikla unikátní kombinace doom-metalu a moravského folklóru, jež zní naprosto přirozeně. Však taky kytarista Radek Hajda pro musicserver.cz uvedl:
„Mám rád, když z muziky jakéhokoliv stylu cítím, že kapela odněkud je, že se nestydí za své kořeny. Asi se nedá říci, že by mě někdo přímo ovlivnil, vše přišlo spíše s mojí vzrůstající oblibou lidové hudby. Kdyby mi někdo před deseti lety řekl, že budu ujíždět na folklóru, vysmál bych se mu. Ale stalo se. Možná to souvisí s věkem, nevím. Ale jasně cítím, že sem patřím a vůbec si nedovedu představit, že bych žil někde jinde, byť třeba jen v Čechách.“
(Audio: Tváří v tvář)
Podle Hajdy je většina hudby, která zní z rádií, moravská či česká jen formálně. Když si odmyslíme naši mateřštinu, zůstane „anglo-americká produkce jako řemen bez jakékoli tuzemské kulturní tradice“. Proto zdůrazňuje: „Moravskou lidovou hudbu milujeme a chceme, aby to bylo v naší muzice slyšet.“
PANÍ UČITELKA ZPÍVÁ V METALOVÉ KAPELE O SMRTI
I metalová hudba pochází z anglo-amerického prostředí, u nás však vyklíčila ve svéráznou odrůdu, jež měla v 90. letech jména Hypnotic Scenery, Dissolving Of Prodigy, R.E.T. či Love History a souhrnně se proslavila jako moravská doomová scéna (doom znamená anglicky zkáza, záhuba, ale taky nevyhnutelný osud). Většinou byla ze severní Moravy, především z Ostravy či okolí. Hajda v souvislosti s tímto fenoménem hovoří o geniu loci, specifické atmosféře a povaze zdejších obyvatel.
V šestnácti letech, jako zpěvačka Love History začínala taky Hajdova manželka Hanka. Potom vystřídala pěknou řádku dalších moravských kapel – spojila síly s Endless, Forgotten Silence, Sad Harmony, Insania, Tomáš Kočko & Orchestr, Digitus in Recto a nakonec zakotvila v Silent Stream Of Godless Elegy. Energii si vyměňuje rovněž s dětmi, je totiž učitelka češtiny a občanské nauky. Takovou kantorku můžeme děckám jen závidět. Ačkoli i my máme to štěstí, že smíme poslouchat její temně barevnou interpretaci textů Tomáše Kočky:
Tak jako není zlato všechno, co se třpytí
a zima navždy zemi nezamyká
má náruč není jenom zmar a krupobití
je spánek věčný znaveného bojovníka
V náruči mojí rány všechny se ti zhojí
nabereš sílu, zrak tvůj roztříští kal
branami Návu se mnou projdeš v plné zbroji
po boku věrných usedneš a zas budeš král
(Tomáš Kočko: Pohanská)
Tíží tě samota,
když se rozední,
poutá tě zármutek
v pravém poledni.
Pálí tě rány slz,
co jdou po lících,
když je noc
a další kříž
v zahradě mrtvých
zasvítí.
Poprvé,
zas a zas,
potřetí,
prokletí…
(Tomáš Kočko: Osamělí)
(Audio: Look)
__________________________________________________
MEMORIA A ANDREA BASLOVÁ
(Video: Dragonflies Tales)
Dobrou kamarádkou Hanky Hajdové je Andrea Baslová (*1986 ve Vsetíně) z formace Memoria, která je „nadšená, když si kapely pomáhají nebo vymýšlí společné srandy, a neválčí mezi sebou“. S hlasivkami začínala cvičit ve valašskomeziříčském sboru Mibidizo, dnes má nejradši „rockovou hudbu, prostě něco tvrdšího“. I ona ovšem dostala od Jiřího Texlera ze serveru e-kultura.cz otázku: „Na Moravě je již delší dobu velmi silná scéna v oblasti náladotvorné hudby. V devadesátých letech se hodně mluvilo o moravské doom metalové scéně… Myslíte si, že jde o náhodu, že právě na Moravě tak často vzniká pocitová muzika? Jakou roli v této otázce hraje silné folklorní cítění lidí z Moravy?“ Roztomilá divoška, vítězka ankety Břitva 2008 v kategorii sex symbol, odvětila:
„Těžko říci, proč se tolik dobrých kapel zrodilo právě na Moravě. Nejspíš je to opravdu spojeno s intenzivním vlivem tradic a folkloru, s nějakou takovou „větší poctivostí“, tvrdou prací a jiným přístupem. Morava je také odtržená od velkých měst (Brno je přece největší vesnice v republice) a muzikanti tady jdou jasněji za svým cílem, protože ví, že jinak po nich nikdo neštěkne. Mám pocit, že lidé si občas myslí, že tím, že jsou z Prahy, už mají vyhráno a těží z toho. Čímž samozřejmě nechci hanět kapely z Čech. Spousta z nich je dobrá. Tohle je jen můj názor…“
(Audio: Frost Explosion)
__________________________________________________
DYING PASSION A ZUZANA LÍPOVÁ
(Video: Surveillance)
Vrátíme-li se k pofidérnímu úvodnímu podobenství, Zuzana Lípová (*1976) by byla dokonalá Johanka z Arcu. Posluchač – divák kdesi ve stínu pod pódiem tuší, že tuhle holku není záhodno dráždit, nebo dokonce naštvat. Kdo zpěvačku osobně nezná, lehce nabude dojmu, že je tak nějak preventivně nabroušená, připravená seknout drápkem po každém nevychovaném sprosťákovi. Zbabělejší fanoušek se dokonce při cestě pro podpis charismatické a krásné Zuzany Lípové zakoktá. Zároveň ale nesmělý mladíček cítí, že právě tahle ženská spolehlivě ochrání svá mláďata před veškerým nebezpečím.
(Video: Song of Liberty)
„V jednom roku jsem natočila singl „Skákal pes“ na tátův magnetofon. Od svých ranných let jsem pilně cvičila a koncertovala s pěveckým sborem, se kterým jsem projezdila celou Evropu. Neměla jsem žádné velké ambice, ale muzika mě vždycky bavila, v létě 1996 mě kluci přemluvili, abych zkusila zpívat u Dying Passion. Byla to moje první, ale rovnou srdcová záležitost,“
představuje se Zuzana Lípová na stránkách skupiny www.dyingpassion.com. Pomohla taky partám Silent Stream of Godless Elegy, Sad Harmony, Root, Death Sentence, Six Degrees of Separation, Cales a dalším. Neodmítne prý žádnou nabídku ke spolupráci. O hudbě hovoří jako o zábavě, motivaci i smyslu života. Staví na emocích. (Klávesák Pavel Vantuch z Dying Passion tvrdí, že smutné až beznadějné nálady se ve skladbách mění ve vzdor a „vize naděje“, protože se stávají sdílenými, což dodává sílu.) Zpěvové linky i texty tvoří sama, na hotovou muziku. „Funguju jedině na „deadline“, je to vždy pro mě stresující období, na poslední chvíli, někdy až ve studiu dodělávám finální podobu skladeb tak, jak jsou slyšet na desce,“ řekla pro abysszine.com. Číslo jedna je pro Zuzanu Lípovou její dcera Eliška.
(Video: Fear Of A Blank Planet)
__________________________________________________
Zdroje:
http://www.ssoge.com/
http://www.allmetal.cz/recenze/clanek.php?id=404
http://musicserver.cz/clanek/11367/Silent-Stream-Of-Godless-Elegy–Milujeme-moravskou-lidovou-hudbu/
http://www.fobiazine.net/article/1908/ssoge-%C3%A2%E2%82%AC%E2%80%9C-hanka-hajdova—muziku-neprestaneme-delat-protoze-bychom-ztratili-smysl-zivota/
http://www.metalopolis.net/art_interviews.asp?id=2383
http://www.memoria-band.com/
http://e-kultura.cz/rozhovor-s-kapelou-memoria/
http://britva.abysszine.com/2009040012-britva-2008-8-rocnik-ceskych-vyrocnich-rockovych-cen-nominace.html
http://www.dyingpassion.com/cz/
http://www.abysszine.com/2010010023-dying-passion.html
http://home.tiscali.cz/alvarezperez/menu.htm










Bezva! Kdo ví, ví, kdo neví, neví.
12.2.2010 12.24.36Aneb jak by řekl klasik: To se máme, že je máme. :-)
12.2.2010 13.26.01Pavel Vantůch neni kytarista,ale klávesák :-))
15.2.2010 18.33.51Díky, opravil jsem to. Zmátly mě fotky na jeho profilu na bandzone.cz, kde je na fotkách na pódiu i s kytarou.
16.2.2010 04.14.11http://bandzone.cz/fan/pavelvantuch
(Jestli on to nakonec nebude multiinstrumentalista. :-)